Vystudovala dějiny divadla a dějiny umění na brněnské filozofické fakultě MU, během studia se věnovala reflexi kulturního života v Brně skrze publikování recenzí na divadelní představení a aktuální výstavy v internetových periodikách. V magisterském programu se rozhodla pro praktičtější obor na filozofické fakultě a své zájmy spojila ve studiu Učitelství Estetické výchovy pro střední školy.

V rámci vysoké školy strávila půl roku na filozofické fakultě v Athénách (National and Kapodistrian University of Athens), kde studium divadla a umění dostalo hlubší smysl.

Po návratu z Řecka zakotvila na základní škole Antonínská, kde začala učit výtvarnou výchovu a zjistila, že ji práce s dětmi naplňuje a inspiruje. Proto se rozhodla pro doktorské studium na Pedagogické fakultě na katedře výtvarné výchovy.

V rámci doktorského studia vedla praktické i teoretické semináře věnované dějinám umění, modernímu, akčnímu a soudobému umění. Během působení na katedře výtvarné výchovy realizovala i několik uměleckých akcí, kde spojila principy akčního umění se současným tancem. Tanec a současný tanec jsou její vášní již od středoškolského studia, věnuje se mu dodnes, jak teoreticky tak i prakticky.

Práci s dětmi prohloubila zkušeností z ročního dobrovolnického pobytu v Lusace v Zambii, kam vyjela se salesiánskou asociací Dona Bosca, ale jinak úplně sama. Zastávala nejrůznější funkce v dětském domově pro dívky a jako pedagog působila v místní základní škole.

S příchodem vlastní rodiny doplnila své studium o historii a vystudovala učitelství dějepisu pro základní a střední školy na PdF MU. Zde naprosto propadla didaktice dějepisu, jež ji začala fascinovat svou rozmanitostí a bohatostí. Proto je stále aktivní v dalším vzdělávání a snaží se poznat nové cesty jak pracovat v procesu učení. Aktuálně se zapojila do projektu Vzájemné vzdělávání + (jež se stalo pokračováním projektu Dějepis+), kde pomáhá testovat nové lekce a napomáhá vytvářet lekce orientované na kulturu a architekturu.

V jejím seberozvoji a v otevření nových možností práce s dětmi sehrála důležitou roli i základní církevní škola Filipka, která se stala inspirací a prostorem, který umožňuje hledání dalších cest.

Na EGY